<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
     xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
     xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
     xmlns:admin="http://webns.net/mvcb/"
     xmlns:rdf="http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#"
     xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
     xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/">
<channel>
<title>Marathi Buzz &amp; : संस्कृती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/rss/category/culture</link>
<description>Marathi Buzz &amp; : संस्कृती</description>
<dc:language>en</dc:language>
<dc:rights>© 2020&amp;26 Marathi Buzz (In Association With Lucrative Exim Outsourcing Pvt Ltd)</dc:rights>

<item>
<title>मराठी भाषा गौरव दिन विशेष लेख: मराठीचा मान, महाराष्ट्राची शान!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/marathi-bhasha-gaurav-din</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/marathi-bhasha-gaurav-din</guid>
<description><![CDATA[ या लेखात आपण मराठी भाषा गौरव दिनाचे महत्त्व, इतिहास, आणि आपल्या भाषेप्रती असलेल्या जबाबदारीबद्दल सविस्तर जाणून घेणार आहोत. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202602/image_870x580_69a2ef58719e7.webp" length="53010" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 28 Feb 2026 19:00:51 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>महिला दिन: कर्तृत्व, सन्मान आणि समानतेचा जागर</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/womens-day</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/womens-day</guid>
<description><![CDATA[ महिला दिनाची सुरुवात विसाव्या शतकाच्या सुरुवातीला झाली, जेव्हा जगभरातील स्त्रियांनी मतदानाचा हक्क, कामाच्या ठिकाणी समान वेतन आणि चांगल्या कामाच्या परिस्थितीसाठी आवाज उचलला. १९०८ मध्ये न्यूयॉर्क शहरात हजारो महिलांनी एकत्र येऊन मोर्चा काढला, ज्यातून या चळवळीला बळ मिळाले. यानंतर, १९०९ मध्ये अमेरिकेत पहिला राष्ट्रीय महिला दिन साजरा करण्यात आला. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202602/image_870x580_698482e601d71.webp" length="32510" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 05 Feb 2026 17:15:52 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>पर्वणी: एक दुर्मिळ योग, एक अनमोल क्षण</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/parvani-meaning-in-marathi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/parvani-meaning-in-marathi</guid>
<description><![CDATA[ मराठी भाषेत &#039;पर्वणी&#039; हा शब्द अनेकदा वापरला जातो, पण त्याचा मूळ अर्थ &#039;पर्व&#039; या संस्कृत शब्दाशी संबंधित आहे. &#039;पर्व&#039; म्हणजे विशिष्ट काळ, संधी किंवा उत्सव. यावरूनच &#039;पर्वणी&#039; म्हणजे असा दुर्मिळ योग, असा अनुकूल काळ किंवा अशी संधी जी सहसा येत नाही. हा केवळ एक काळ नसून, तो एक अनुभव आहे, एक भावना आहे, एक अविस्मरणीय प्रसंग आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202602/image_870x580_698090a70a5c6.webp" length="36328" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Mon, 02 Feb 2026 17:25:39 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>दिवाळीच्या हार्दिक शुभेच्छा: सण दिव्यांचा, उत्साहाचा आणि समृद्धीचा!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/diwali-wishes-in-marathi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/diwali-wishes-in-marathi</guid>
<description><![CDATA[ दिवाळी हा पाच दिवसांचा उत्सव असतो, जो धनत्रयोदशीपासून सुरू होऊन भाऊबीजपर्यंत चालतो. प्रत्येक दिवसाचे स्वतःचे असे वेगळे महत्त्व आणि परंपरा आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202602/image_870x580_697f6dfd75065.webp" length="37316" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sun, 01 Feb 2026 20:45:23 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>२६ जानेवारी: भारतीय प्रजासत्ताक दिनाचा इतिहास, महत्त्व आणि गौरवशाली प्रवास</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/republic-day</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/republic-day</guid>
<description><![CDATA[ &#039;प्रजासत्ताक&#039; या शब्दाचा अर्थ आहे - जिथे प्रजेची (जनतेची) सत्ता असते. भारताला १५ ऑगस्ट १९४७ रोजी स्वातंत्र्य मिळाले, पण त्यावेळी भारताकडे स्वतःचे संविधान नव्हते. २६ जानेवारी १९५० रोजी भारताचे संविधान अमलात आले आणि भारत अधिकृतपणे एक &#039;सार्वभौम, समाजवादी, धर्मनिरपेक्ष आणि लोकशाही प्रजासत्ताक&#039; देश बनला. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202601/image_870x580_697729d852eea.webp" length="36102" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Mon, 26 Jan 2026 14:16:26 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>माघी गणेश जयंती २०२६: महत्त्व, मुहूर्त आणि पूजा विधी | Maghi Ganesh Jayanti 2026</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/maghi-ganpati</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/maghi-ganpati</guid>
<description><![CDATA[ भाद्रपदातील गणपती हा &#039;पार्थिव गणपती&#039; (मातीचा) असतो, तर माघी गणेश जयंती ही प्रामुख्याने गणेशाचा जन्मोत्सव म्हणून साजरी केली जाते. या दिवसाला &#039;तिळकुंद चतुर्थी&#039; असेही म्हणतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202601/image_870x580_6971aa8ae5ce1.webp" length="38204" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 22 Jan 2026 10:12:03 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>करिदिन म्हणजे काय? जाणून घ्या त्याचे धार्मिक महत्त्व आणि त्यामागील शास्त्रीय अर्थ | What is Karidin in Marathi</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/karidin</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/karidin</guid>
<description><![CDATA[ &#039;करि&#039; या शब्दाचा एक अर्थ &#039;हत्ती&#039; असा होतो, तर ज्योतिषशास्त्रीय संदर्भात याचा संबंध &#039;कष्ट&#039; किंवा &#039;अशुभ&#039; काळाशी जोडला जातो. सोप्या भाषेत सांगायचे तर, पंचांगातील असा दिवस जो कोणत्याही शुभ कार्यासाठी वर्ज्य मानला जातो, त्याला &#039;करिदिन&#039; म्हणतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202601/image_870x580_6968e65705fcf.webp" length="25486" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 15 Jan 2026 18:31:42 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>दोलोत्सव: भक्ती आणि आनंदाचा झोपाळा | Dolotsav Importance and Celebration in Marathi</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/dolotsav</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/dolotsav</guid>
<description><![CDATA[ &#039;दोल&#039; म्हणजे झोपाळा (Hindola) आणि &#039;उत्सव&#039; म्हणजे सोहळा. ज्या उत्सवात देवाला झोपाळ्यावर बसवून झुलवले जाते, त्याला &#039;दोलोत्सव&#039; म्हणतात. प्रामुख्याने फाल्गुन शुद्ध पौर्णिमा (होळी) ते रंगपंचमी यादरम्यान हा उत्सव मोठ्या उत्साहात साजरा केला जातो. यालाच काही ठिकाणी &#039;होली उत्सव&#039; किंवा &#039;दोल पौर्णिमा&#039; असेही म्हणतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202601/image_870x580_69688abbae916.webp" length="41466" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 15 Jan 2026 12:04:09 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>संवत्सर प्रतिपदा: चैत्र शुद्ध प्रतिपदेचा मंगलमयी श्लोक आणि गुढीपाडव्याचे महत्त्व</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/sanvatsar-pratipada</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/sanvatsar-pratipada</guid>
<description><![CDATA[ हिंदू संस्कृतीमध्ये सण आणि उत्सवांना अनन्यसाधारण महत्त्व आहे. यातीलच एक अत्यंत महत्त्वाचा आणि साडेतीन मुहूर्तांपैकी एक पूर्ण मुहूर्त म्हणजे &#039;संवत्सर प्रतिपदा&#039;. यालाच आपण सामान्य भाषेत &#039;गुढीपाडवा&#039; असे म्हणतो. हा दिवस केवळ एका सणाचा नसून, तो निसर्ग, संस्कृती आणि नवीन सुरुवातीचा संगम आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202601/image_870x580_696887faadaf2.webp" length="29464" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 15 Jan 2026 11:50:55 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>वैकुंठ चतुर्दशी सण: हरिहर भेटीचे महत्त्व, कथा आणि मोक्ष देणारी पूजा विधी</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/vaikunth-chaturdashi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/vaikunth-chaturdashi</guid>
<description><![CDATA[ धार्मिक मान्यतेनुसार, या दिवशी भगवान विष्णू स्वतःच्या निवासस्थानाचे म्हणजेच वैकुंठ धामचे द्वार आपल्या भक्तांसाठी खुले करतात. जो भक्त या दिवशी मनोभावे पूजा करतो, त्याला मृत्यूनंतर मोक्ष आणि वैकुंठ प्राप्ती होते. म्हणूनच याला &#039;मोक्ष चतुर्दशी&#039; असेही म्हटले जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68ff78a83c196.webp" length="39312" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Mon, 27 Oct 2025 19:20:44 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>धात्रीपूजन सण: महत्त्व, कथा आणि पूजा विधीची संपूर्ण माहिती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/dhatri-puja</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/dhatri-puja</guid>
<description><![CDATA[ धात्रीपूजन हा सण कार्तिक महिन्यातील शुक्ल पक्षाच्या नवमी तिथीला (नवमीच्या दिवशी) साजरा केला जातो. त्यामुळे या तिथीला &#039;आवळा नवमी&#039; (Amla Navami) किंवा &#039;अक्षय नवमी&#039; (Akshay Navami) म्हणूनही ओळखले जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68ff77a578980.webp" length="22100" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Mon, 27 Oct 2025 19:12:11 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>दिवाळीत फटाके का फोडतात? परंपरेचा जल्लोष, रंजक इतिहास आणि आजचे वास्तव</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/why-do-we-burst-crackers-during-diwali</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/why-do-we-burst-crackers-during-diwali</guid>
<description><![CDATA[ व्यापारी आणि प्रवाशांमार्फत ही कला भारतात पोहोचली. सुरुवातीला फटाक्यांचा वापर केवळ राजघराण्यातील विवाहसोहळे, राज्याभिषेक किंवा युद्धातील विजयाच्या उत्सवांपुरता मर्यादित होता. तो एक शाही थाट आणि प्रतिष्ठेचे लक्षण मानला जात असे. हळूहळू, सामान्य लोकांपर्यंत ही परंपरा पोहोचली आणि दिवाळीसारख्या मोठ्या सणांमध्ये आनंद व्यक्त करण्याचे एक प्रमुख साधन बनली. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68f31bc9c4f38.webp" length="35066" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 18 Oct 2025 10:17:34 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>दिवाळीत किल्ला का बनवतात? एका परंपरेचा गौरवशाली इतिहास आणि महत्त्व</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/why-do-we-build-forts-during-diwali</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/why-do-we-build-forts-during-diwali</guid>
<description><![CDATA[ दिवाळीत, विशेषतः बलिप्रतिपदेच्या दिवशी, आपण बळीराजाच्या प्रजेच्या सुखाचे स्मरण करतो. याच धर्तीवर, छत्रपती शिवाजी महाराजांनी प्रजेला सुरक्षित आणि सुखी ठेवण्यासाठी, त्यांना गुलामगिरीतून मुक्त करण्यासाठी जे अभेद्य गड-किल्ले उभारले, त्याप्रती कृतज्ञता व्यक्त करण्यासाठी आणि त्यांच्या अतुलनीय पराक्रमाचे स्मरण करण्यासाठी दिवाळीत मातीचे किल्ले बनवण्याची परंपरा सुरु झाली. हा एक प्रकारे महाराजांना दिलेला मानाचा मुजरा आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68f311d590481.webp" length="27688" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 18 Oct 2025 09:25:57 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>रंगपंचमी: देवतांना रंगांनी आवाहन करण्याचा दिवस | जाणून घ्या महत्त्व, इतिहास आणि परंपरा</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/rangpanchami</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/rangpanchami</guid>
<description><![CDATA[ रंगपंचमी सणाची संपूर्ण माहिती. रंगपंचमी का साजरी करतात, या दिवसाचे आध्यात्मिक महत्त्व काय आहे, धूलिवंदन आणि रंगपंचमी यांतील खरा फरक, आणि महाराष्ट्रातील परंपरा सविस्तर जाणून घ्या. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68e4970851dad.webp" length="42424" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Tue, 07 Oct 2025 09:57:22 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>धूलिवंदन: रंगांचा उत्सव आणि आनंदाचा सोहळा | जाणून घ्या इतिहास, महत्त्व आणि रंगपंचमीमधील फरक</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/dhulivandan</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/dhulivandan</guid>
<description><![CDATA[ धूलिवंदन (धुळवड) सणाची संपूर्ण माहिती. धूलिवंदन का साजरे करतात, त्याचा इतिहास, पौराणिक महत्त्व आणि रंगपंचमी व धूलिवंदनातील नेमका फरक काय आहे, हे सविस्तर जाणून घ्या. सुरक्षित आणि पर्यावरणपूरक धूलिवंदन साजरे करण्याच्या टिप्स. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68e495494cf1f.webp" length="25256" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Tue, 07 Oct 2025 09:50:28 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>महाशिवरात्री: शिवतत्त्व अनुभवण्याचा मंगलमय सोहळा | व्रत, कथा आणि महत्त्व</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/mahashivratri</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/mahashivratri</guid>
<description><![CDATA[ माघ महिन्यातील कृष्ण पक्षातील चतुर्दशी तिथीला महाशिवरात्री साजरी केली जाते. हा दिवस भगवान शिव आणि शक्तीच्या मिलनाचे प्रतीक मानला जातो. चला, या मंगलमय दिवसाचे महत्त्व, त्याच्याशी जोडलेल्या कथा आणि व्रत करण्याची योग्य पद्धत याविषयी सविस्तर जाणून घेऊया. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68e4941d7cf40.webp" length="26556" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Tue, 07 Oct 2025 09:44:04 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>नाताळ (ख्रिसमस): प्रेमाचा, आनंदाचा आणि उत्साहाचा जागतिक सण!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/christmas-festival</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/christmas-festival</guid>
<description><![CDATA[ &#039;ख्रिसमस&#039; हा शब्द &#039;ख्राइस्ट्स मास&#039; (Christ&#039;s Mass) यावरून तयार झाला आहे. &#039;मास&#039; म्हणजे पवित्र प्रार्थना किंवा Eucharist. प्रभू येशू ख्रिस्त यांच्या जन्माच्या स्मरणार्थ आयोजित केलेली विशेष प्रार्थना म्हणजेच &#039;ख्रिसमस&#039;. हा सण दरवर्षी २५ डिसेंबर रोजी जगभरात साजरा केला जातो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68e33cdf0b012.webp" length="20800" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Mon, 06 Oct 2025 09:22:09 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>देव दीपावली: जेव्हा स्वर्गीय आनंद पृथ्वीवर अवतरतो!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/dev-deepawali</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/dev-deepawali</guid>
<description><![CDATA[ या लेखात आपण देव दीपावली का साजरी केली जाते, यामागची कथा, त्याचे धार्मिक महत्त्व आणि काशीमध्ये होणाऱ्या या अविस्मरणीय सोहळ्याबद्दल सविस्तर माहिती घेऊया. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68e28b568b12f.webp" length="17752" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sun, 05 Oct 2025 20:12:48 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>त्रिपुरारी पौर्णिमा: अंधारावर प्रकाशाचा आणि असत्यावर सत्याचा विजय</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/tripurari-purnima</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/tripurari-purnima</guid>
<description><![CDATA[ आपण या लेखात त्रिपुरारी पौर्णिमेची कथा, तिचे महत्त्व, पूजा विधी आणि या दिवसाचे इतर धार्मिक पैलू सविस्तरपणे जाणून घेणार आहोत. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68e2830171009.webp" length="30318" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sun, 05 Oct 2025 20:02:40 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>तुळशी विवाह: चातुर्मासाची सांगता आणि शुभ कार्याची नांदी!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/tulsi-vivah-856</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/tulsi-vivah-856</guid>
<description><![CDATA[ तुळशी विवाह हा केवळ एक विधी नसून, तो प्रकृती आणि परमेश्वर यांच्या मिलनाचा सोहळा आहे. चला, या पवित्र विवाहाचे धार्मिक, पौराणिक आणि वैज्ञानिक महत्त्व सविस्तर जाणून घेऊया. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68e211805b1b0.webp" length="25216" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sun, 05 Oct 2025 12:04:50 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>कोजागिरी पौर्णिमा: &amp;apos;को जागर्ति?&amp;apos; अमृत वर्षा आणि समृद्धीचा उत्सव</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/kojagiri-purnima</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/kojagiri-purnima</guid>
<description><![CDATA[ कोजागिरी पौर्णिमेचे महत्त्व, इतिहास आणि साजरी करण्याची पद्धत याविषयी सविस्तर माहिती या लेखात जाणून घेऊया, ज्यामुळे तुमची समृद्धी आणि आरोग्य उत्कृष्ट राहील. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68e2100e4bf05.webp" length="18786" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sun, 05 Oct 2025 11:52:42 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>नवरात्री: आदिशक्तीच्या उपासनेचा मंगलमय उत्सव!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/navratri-festival</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/navratri-festival</guid>
<description><![CDATA[ या लेखामध्ये, आपण नवरात्री या सणाविषयी सविस्तर माहिती घेणार आहोत. नवरात्री का साजरी केली जाते, यामागील पौराणिक कथा काय आहे, घटस्थापनेचे महत्त्व, देवीची नऊ रूपे आणि प्रत्येक दिवसाचे वैशिष्ट्य, दांडिया आणि गरब्याचे सांस्कृतिक महत्त्व आणि दसऱ्याचा विजयोत्सव या सर्व पैलूंवर आपण प्रकाश टाकणार आहोत. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68e13df95a1a9.webp" length="65362" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 04 Oct 2025 21:00:40 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>दिवाळी: दिव्यांचा सण, आनंदाचा उत्सव!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/diwali-festival</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/diwali-festival</guid>
<description><![CDATA[ या लेखात आपण दिवाळी या सणाची सविस्तर माहिती घेणार आहोत. दिवाळी का साजरी केली जाते, या सणाचे पाच दिवस कोणते आणि प्रत्येक दिवसाचे महत्त्व काय, यामागील पौराणिक कथा, परंपरा आणि आजच्या काळात या सणाचे बदललेले स्वरूप या सगळ्या गोष्टी आपण जाणून घेणार आहोत. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68e13b52a953d.webp" length="49586" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 04 Oct 2025 20:46:26 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>अभिजात मराठी भाषेचा जागर</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/marathi-language</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/marathi-language</guid>
<description><![CDATA[ अभिजात मराठी भाषेचे महत्व हे तिच्या सांस्कृतिक आणि शैक्षणिक वारश्याशी जोडलेले आहे. हा दर्जा मिळाल्याने मराठी भाषेच्या जतनासाठी केंद्र सरकारकडून निधी मिळेल, ज्यात संशोधन केंद्रे, अनुवाद प्रकल्प आणि शिष्यवृत्त्या यांचा समावेश आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68dfd06eae551.webp" length="29968" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Fri, 03 Oct 2025 18:56:36 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>मकर संक्रांत: नवचैतन्याचा उत्सव &amp; भारतीय संस्कृतीतील एक अनमोल सण</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/makar-sankranti</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/makar-sankranti</guid>
<description><![CDATA[ मकर संक्रांत हा सण सूर्याच्या उत्तरायण प्रवासाच्या सुरुवातीला साजरा केला जातो. सूर्य हा सृष्टीचा प्रकाशदाता आहे, आणि त्याचे दक्षिणायन आणि उत्तरायण ही दोन प्रमुख आयने आहेत. दक्षिणायनात, सूर्य दक्षिण गोलार्धात असते, ज्यामुळे रात्री मोठ्या आणि दिवस लहान होतात. उत्तरायणात, सूर्य उत्तर गोलार्धात येतो, ज्यामुळे दिवस मोठे आणि रात्री छोट्या होतात. मकर संक्रांतीच्या दिवशी, सूर्य मकर राशीत प्रवेश करतो, आणि याच कारणाने या सणाला मकर संक्रांत असे नाव पडले. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_661e9eaa03f02.webp" length="59962" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Wed, 10 Sep 2025 21:22:41 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>पितृपक्ष म्हणजे काय? पितृपक्षात काय करावे व काय करू नये?</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/pitru-paksha</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/pitru-paksha</guid>
<description><![CDATA[ पितृपक्ष हा हिंदू धर्मातील एक पवित्र काळ आहे, जो पूर्वजांच्या स्मृतीला आणि त्यांच्या आत्म्याच्या शांतीला समर्पित आहे. हिंदू शास्त्रानुसार, मृत्यूनंतर आत्मा पितृलोकात जातो आणि पितृपक्षात पितर पृथ्वीवर येतात अशी श्रद्धा आहे. या काळात त्यांना अन्न, पाणी आणि तर्पण अर्पण करून त्यांचे ऋण फेडले जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202509/image_870x580_68bf0b8d6ce6d.webp" length="56180" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Mon, 08 Sep 2025 22:16:45 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>पिठोरी अमावस्या म्हणजे काय? हिंदू धर्मातील एक महत्वपूर्ण व्रत आणि पूजा</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/pithori-amavasya</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/pithori-amavasya</guid>
<description><![CDATA[ सौभाग्यवती स्त्रिया या दिवशी पूजा करून आपल्या कुटुंबाच्या कल्याणासाठी देवतांची कृपा मागतात. आजही अनेक घरांमध्ये ही परंपरा जिवंत आहे, ज्यामुळे पिठोरी अमावस्या ही हिंदू संस्कृतीचा एक अभिन्न भाग बनली आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202508/image_870x580_68ab0ba2be8b9.webp" length="66342" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sun, 24 Aug 2025 18:20:29 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>आस्तिक ऋषींची माहिती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/astik-rishi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/astik-rishi</guid>
<description><![CDATA[ काही महिन्यांनी तिला एक सुपुत्र झाला. त्याचं नाव ठेवलं आस्तिक – ज्याचा अर्थ असतो आस्तिक्य, श्रद्धावान, देवावर विश्वास ठेवणारा. आस्तिक बालपणापासूनच अतिशय बुद्धिमान, शांत, संयमी आणि धर्मनिष्ठ होता. त्याने वडिलांप्रमाणेच शास्त्र, वेद, आणि तपश्चर्या यांत पारंगतता प्राप्त केली. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202508/image_870x580_68944df456b4e.webp" length="38890" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 07 Aug 2025 13:06:19 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>रुरु व प्रमद्वरा यांची कथा – प्रेम, त्याग आणि धर्मसंवेदनेचा अद्वितीय संगम</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/ruru-pramadvara</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/ruru-pramadvara</guid>
<description><![CDATA[ प्रमद्वरा मोठी होत गेली तशी तिचे सौंदर्य आणि शील सर्वत्र प्रसिद्ध झाले. तिच्या सौंदर्याची किरणे एका ब्राह्मण युवकाच्या अंत:करणात पोहोचली – त्याचे नाव होते रुरु. त्याचे वडील होते प्रसिद्ध ऋषी प्रयाग. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202508/image_870x580_6894555ab76ce.webp" length="14214" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 07 Aug 2025 12:57:31 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>च्यवन ऋषींची माहिती – एक तेजस्वी व अद्भुत ऋषीचरित्र</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/chyavan-rishi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/chyavan-rishi</guid>
<description><![CDATA[ च्यवन ऋषी लहानपणापासूनच अतिशय बुद्धिमान, तेजस्वी व वैदिक ज्ञानसंपन्न होते. त्यांनी कठोर तपश्चर्या करून महान सिद्धी प्राप्त केली. त्यांच्या तपश्चर्येमुळे त्यांचे शरीर वृद्ध आणि झाडांसारखे थरथरणारे झाले होते. यामुळे त्यांना वृद्ध अवस्थेतील महान ऋषी म्हणूनही ओळखले जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202508/image_870x580_68944df456b4e.webp" length="38890" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 07 Aug 2025 12:25:58 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>अनंत चतुर्दशी सणाची माहिती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/anant-chaturdashi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/anant-chaturdashi</guid>
<description><![CDATA[ &quot;अनंत&quot; हे भगवान विष्णूचे स्वरूप मानले जाते. अनंत म्हणजे अंत नसलेला, अखंड, चिरकाल टिकणारा. हिंदू धर्मात विष्णू हे पालनकर्ता मानले जातात आणि त्यांचे अनंत रूप सर्वसंपन्नतेचे प्रतीक आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_688b903fd258e.webp" length="63164" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 31 Jul 2025 21:18:40 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>गौरी पूजन सणाची माहिती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/gauri-pujan</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/gauri-pujan</guid>
<description><![CDATA[ गणपती बाप्पाच्या आगमनानंतर दोन-तीन दिवसांनी गौरी माता घरात येतात. हिंदू धर्मानुसार गौरी म्हणजे माता पार्वतीचे रूप. त्या लक्ष्मीच्या रूपात समृद्धी देणाऱ्या, दुर्गेच्या रूपात संकटांपासून वाचवणाऱ्या आणि पार्वतीच्या रूपात सौंदर्य व सौभाग्य देणाऱ्या देवी मानल्या जातात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_688b8e55b7b18.webp" length="55346" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 31 Jul 2025 21:10:23 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>ऋषिपंचमी सणाची माहिती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/rishi-panchami</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/rishi-panchami</guid>
<description><![CDATA[ ऋषिपंचमी या दिवशी सप्तऋषींची पूजा केली जाते. सप्तऋषी म्हणजे कश्यप, अत्री, भारद्वाज, विश्वामित्र, गौतम, जमदग्नी आणि वसिष्ठ – हे सात ऋषी वेदज्ञानाचे मूळ स्रोत मानले जातात. त्यांनी मानवजातीच्या उन्नतीसाठी योग, ध्यान, आयुर्वेद, आणि तत्वज्ञानाचे महत्त्व प्रतिपादित केले. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_688b8a8b2d872.webp" length="58780" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 31 Jul 2025 20:59:28 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>हरितालिका तृतीया सणाची माहिती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/hartalika-tritiya</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/hartalika-tritiya</guid>
<description><![CDATA[ भाद्रपद शुद्ध तृतीया ही तिथी हिंदू पंचांगानुसार अतिशय पुण्यप्रद मानली जाते. या दिवशी पार्वतीदेवीने घोर तपश्चर्या करून भगवान शिवशंकरांना पती म्हणून प्राप्त केले. याच घटनांवर आधारित ही पूजा आजही हजारो वर्षांपासून श्रद्धेने साजरी केली जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_688b71f1b35d3.webp" length="24586" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 31 Jul 2025 19:09:59 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>गोकुळाष्टमी सणाची माहिती – श्रीकृष्ण जन्माष्टमीचे महात्म्य</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/gokulashtami</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/gokulashtami</guid>
<description><![CDATA[ श्रावण महिन्याच्या कृष्ण पक्षातील अष्टमी तिथीला श्रीकृष्ण जन्माष्टमी साजरी केली जाते. या दिवशी अनेक भक्त उपवास करतात, मध्यरात्री श्रीकृष्ण जन्माचा उत्सव साजरा करतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_688b6ef3ada84.webp" length="47312" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 31 Jul 2025 18:57:31 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>रुद्राक्षांची माहिती व प्रकार</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/rudraksha-information</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/rudraksha-information</guid>
<description><![CDATA[ ‘रुद्र’ म्हणजे भगवान शिव आणि ‘अक्ष’ म्हणजे डोळा. म्हणूनच रुद्राक्ष म्हणजे &quot;शंकराच्या डोळ्यांतून झरलेल्या अश्रूंपासून उत्पन्न झालेले फळ&quot;. धार्मिक दंतकथेनुसार, त्रिपुरासूर राक्षसाचा वध करण्यासाठी भगवान रुद्राने ध्यानस्थ स्थिती घेतली. त्या ध्यानकाळात त्याच्या डोळ्यांतून पृथ्वीवर अश्रू पडले आणि त्याच ठिकाणी रुद्राक्ष झाडांची निर्मिती झाली. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_6888c96f4871a.webp" length="20466" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Tue, 29 Jul 2025 18:45:52 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>श्री गणेश चतुर्थीची माहिती &amp; गणपती बाप्पाच्या आगमनाचा उत्सव</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/ganesh-chaturthi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/ganesh-chaturthi</guid>
<description><![CDATA[ गणेश चतुर्थी म्हणजे भगवान श्री गणेशाचा जन्मदिवस. भाद्रपद महिन्याच्या शुद्ध पक्षातील चतुर्थीला (साधारणतः ऑगस्ट/सप्टेंबर महिन्यात) हा उत्सव साजरा केला जातो. या दिवशी भक्त आपल्या घरी किंवा सार्वजनिक मंडळांमध्ये मातीच्या गणपतीची मूर्ती प्रतिष्ठापित करतात आणि विविध धार्मिक विधींनी पूजा-अर्चा करतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_6888c5950b41b.webp" length="64246" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Tue, 29 Jul 2025 18:29:44 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>अंगारकी चतुर्थीची माहिती – पौराणिक कथा, महत्त्व व उपवासाची विधी</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/angarki-chaturthi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/angarki-chaturthi</guid>
<description><![CDATA[ प्रत्येक महिन्यात कृष्ण पक्षातील चतुर्थीला संकष्टी चतुर्थी साजरी केली जाते. परंतु, जर ही चतुर्थी मंगळवारी आली, तर तिला अंगारकी संकष्टी चतुर्थी म्हणतात. “अंगारक” या शब्दाचा अर्थ &quot;लालसर, तेजस्वी&quot; असा आहे. या दिवशी श्रीगणेशाला प्रसन्न करण्यासाठी उपवास, पूजा व चंद्रदर्शनानंतर व्रत पूर्ण केले जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_6888c3b17d064.webp" length="25624" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Tue, 29 Jul 2025 18:21:23 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>संकष्टी चतुर्थीची माहिती | Sankashti Chaturthi Information in Marathi</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/sankashti-chaturthi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/sankashti-chaturthi</guid>
<description><![CDATA[ &#039;संकष्टी&#039; या शब्दाचा अर्थ आहे - &quot;संकटांचा नाश करणारी&quot;. संकष्टी चतुर्थी ही भगवान गणेशाला अर्पण केलेली विशेष तिथी आहे. यामध्ये उपवास, गणेश पूजन, चंद्रदर्शन आणि नैवेद्य अर्पणाचे महत्त्व आहे. उपासक दिवसभर उपवास करतात आणि चंद्रोदय झाल्यावर गणेशपूजन करतात. त्यानंतर मोदक व इतर प्रिय पदार्थांचा नैवेद्य दाखवून उपवास सोडतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_6888c0b9cda0f.webp" length="52632" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Tue, 29 Jul 2025 18:08:35 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>बारा राशींची नावे आणि त्यांचा अर्थ</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/twelve-zodiac-signs</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/twelve-zodiac-signs</guid>
<description><![CDATA[ या ब्लॉग पोस्टमध्ये आपण जाणून घेणार आहोत – १२ राशींची नावे, त्यांचे अर्थ, चिन्हे, व त्यांचे वैशिष्ट्यपूर्ण गुणधर्म. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_688388f92fd0d.webp" length="23306" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Fri, 25 Jul 2025 19:09:16 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>काशी क्षेत्राची माहिती व इतिहास</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/kashi-information</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/kashi-information</guid>
<description><![CDATA[ काशीला प्राचीन काळी &#039;वाराणसी&#039; असे नाव होते. हे नाव &#039;वारणा&#039; आणि &#039;आशी&#039; या दोन छोट्या नद्यांवरून आले आहे, ज्या गंगेत काशीच्या उत्तर आणि दक्षिण टोकांना मिळतात. या दोन नद्यांमधील भाग म्हणजेच काशी नगरी. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_68823a525712a.webp" length="51790" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 24 Jul 2025 19:21:49 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>आषाढी अमावस्या अर्थात दीप अमावस्या – एक धार्मिक, सांस्कृतिक आणि आध्यात्मिक पर्व</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/ashadha-amavasya</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/ashadha-amavasya</guid>
<description><![CDATA[ भारतीय संस्कृतीमध्ये अग्निपूजा अत्यंत पवित्र मानली जाते. दीपपूजा हाही त्याच परंपरेचा एक भाग आहे. यामागील भावार्थ असा की, &quot;घरातील धन, धान्य, पुत्र-पौत्ररूपी प्रकाश अखंडपणे तेवत राहावा&quot;, ही देवाजवळ प्रार्थना असते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_688072a0cd27e.webp" length="15432" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Wed, 23 Jul 2025 10:57:11 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>गजलक्ष्मी शिल्पांची माहिती व महती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/gajant-lakshmi-sculptures</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/gajant-lakshmi-sculptures</guid>
<description><![CDATA[ ‘गजलक्ष्मी’ हे नाव दोन शब्दांनी बनलेले आहे — ‘गज’ म्हणजे हत्ती आणि ‘लक्ष्मी’ म्हणजे समृद्धीची देवी. हत्ती हे हिंदू धर्मात शक्ती, ऐश्वर्य आणि राजसत्तेचे प्रतिक मानले गेले आहे. गजलक्ष्मी शिल्पात मधोमध कमलपुष्पावर बसलेली लक्ष्मी देवी असते आणि तिच्या दोन्ही बाजूंनी दोन हत्ती तिच्यावर जलाभिषेक करताना दाखवलेले असतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662d2122d14c7.webp" length="47410" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 21:30:47 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>दूधाचा कुकर &amp; एक कालवश झालेली वस्तू</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/milk-cooker-an-obsolete-item</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/milk-cooker-an-obsolete-item</guid>
<description><![CDATA[ सत्तरच्या दशकात दूधाचा कुकर ही एक नाविन्यपूर्ण वस्तू म्हणून बाजारात आली. त्याची किंमत साधारण बावीस-तेवीस रुपये इतकी होती, जी त्या काळात सर्वसामान्यांना परवडणारी होती. ही वस्तू पटकन लोकप्रिय होऊन घराघरात पोहोचली. त्या काळात शहरांमध्ये गॅसचा वापर मध्यमवर्गीयांपर्यंत पोहोचला होता, तर गावांमध्ये लाकडाच्या चुली कमी होऊन रॉकेलच्या स्टोव्हने जागा घेतली होती. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662d1d5e5ac39.webp" length="16482" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 21:14:40 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>पाणी तापवायचे तपेले</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/old-water-heater</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/old-water-heater</guid>
<description><![CDATA[ घरात तांब्या-पितळेचे अनेक हंडे असायचे, पण ते प्रामुख्याने पिण्याचे पाणी किंवा स्वयंपाकासाठी वापरले जायचे. पाणी तापवायचा हंडा हा वेगळा आणि घराबाहेर ठेवला जायचा. सगळ्यांच्या आंघोळी झाल्यावर तो उपडा घालून ठेवला जायचा, पण बऱ्याचदा तो दिवसभर पाण्याने भरलेला असायचा. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662d1cf3060b9.webp" length="30680" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 21:12:55 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>होळी सणाची संपूर्ण मराठी माहिती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/information-and-history-of-holi-festival</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/information-and-history-of-holi-festival</guid>
<description><![CDATA[ होळी हा सण भारतभर निरनिराळ्यापणे साजरा करण्यात येतो. बंगाल प्रांत वगळता बाकी सर्व ठिकाणी होळी पेटविण्यात येते. अशा या लोकप्रिय होळी सणाची माहिती मराठी मध्ये जाणून घेऊ. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662d0618809a0.webp" length="40146" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 19:35:26 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>गुढी पाडवा &amp; हिंदू नववर्षाचा स्वागत सोहळा</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/gudi-padwa</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/gudi-padwa</guid>
<description><![CDATA[ गुढी पाडवा साजरा करण्याची पद्धत अत्यंत सुंदर आणि प्रतीकात्मक आहे. पहाटे लवकर उठून स्त्रिया घराची स्वच्छता करतात, अंगणात रांगोळी काढतात. एका उंच बांबूवर रेशमी वस्त्र (साडीसारखे) लावले जाते. त्यावर तांब्या, पितळ किंवा स्टीलचे लोटे उलटे ठेवले जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662d04388f232.webp" length="46336" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 19:27:23 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>रामनवमी &amp; प्रभू रामचंद्रांचा जन्मसोहळा</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/ramanavami-birth-anniversary-of-lord-rama</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/ramanavami-birth-anniversary-of-lord-rama</guid>
<description><![CDATA[ प्रभू राम हे भगवान विष्णूचे सातवे अवतार मानले जातात. विष्णूचे दशावतार हिंदू धर्मात प्रसिद्ध असून, त्यातील एक म्हणजे रामावतार. हजारो वर्षांपूर्वी जेव्हा पृथ्वीवर अधर्म, अन्याय, भ्रष्टाचार आणि दुष्ट शक्तींचा उद्रेक झाला, तेव्हा त्या सर्वांचा नाश करण्यासाठी प्रभू रामांचा जन्म झाला. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662d03ea7af9f.webp" length="33782" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 19:26:02 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>वर्धमान महावीर &amp; जैन धर्मातील चोविसावे तीर्थांकर</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/vardhaman-mahavir</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/vardhaman-mahavir</guid>
<description><![CDATA[ जैन धर्माचा खरा अर्थ आहे – जिन धर्म, म्हणजे इंद्रियांवर विजय मिळवणाऱ्यांचा मार्ग. ज्या व्यक्तीने आपल्या इच्छांवर, राग, लोभ, मोह, अभिमान यांसारख्या विकारांवर पूर्णपणे विजय मिळवला आहे, त्याला &#039;जिन&#039; असे संबोधले जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cff65e3ccc.webp" length="23024" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 19:06:47 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>महाराष्ट्र दिन &amp; महाराष्ट्राच्या महा संस्कृतीचा जयघोष</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/maharashtra-day</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/maharashtra-day</guid>
<description><![CDATA[ महाराष्ट्रात अशा अनेक आश्चर्यकारक गोष्टी आहेत ज्या अन्य राज्यांत क्वचितच पाहायला मिळतात. तेव्हाच्या ब्रिटिश साम्राज्यात मुंबई हे महत्त्वाचे बंदर असल्याने पहिली रेल्वे मुंबईतील बोरी बंदर येथून ठाण्यापर्यंत १६ एप्रिल १८५३ रोजी धावली होती. हीच रेल्वे आशियाची पहिली रेल्वे ठरली. या रेल्वेने ३४ किमी चे अंतर कापले होते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cfcee52050.webp" length="43008" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 18:56:21 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>मराठी विवाहातील मंगलाष्टके | महत्त्व, अर्थ आणि परंपरा | Shubha Mangal Saavdhan</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/mangalashtak</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/mangalashtak</guid>
<description><![CDATA[ ‘मंगल’ म्हणजे शुभ आणि ‘अष्टक’ म्हणजे आठ ओळी. मंगलाष्टक म्हणजे अशा आठ ओळी ज्या विवाह सोहळ्याच्या वेळी म्हणल्या जातात. यात देवांची स्तुती, वधूवरांच्या आयुष्यासाठी शुभेच्छा, समाजातील हितचिंतन व मंगलप्रार्थना यांचा समावेश असतो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cfbf5782cb.webp" length="39150" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 18:52:10 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>उपनयन संस्कार अर्थात मुंजीचे मंगलाष्टक</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/munj-mangalashtak</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/munj-mangalashtak</guid>
<description><![CDATA[ &quot;उपनयन&quot; म्हणजे &quot;विद्यार्थ्याचे गुरुच्या समीप नेणे&quot;. हा संस्कार मूलाच्या शैक्षणिक व आध्यात्मिक जीवनाचा प्रारंभ मानला जातो. यावेळी मुलगा ब्रह्मचारी म्हणून वेदाध्ययनासाठी पात्र ठरतो. याला वेदारंभ संस्कार असेही म्हणतात. हा विधी प्रामुख्याने हिंदू धर्मातील मुलांकरिता केला जातो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cfba549cc7.webp" length="45144" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 18:51:06 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>परशुराम &amp; विष्णूचा सहावा अवतार</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/lord-parshuram-information</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/lord-parshuram-information</guid>
<description><![CDATA[ परशुराम हे जमदग्नी ऋषी आणि रेणुका देवी यांचे पुत्र. जमदग्नी हे एक अत्यंत तपस्वी, कोपिष्ट आणि सिद्ध ब्राह्मण ऋषी होते, तर रेणुका या क्षत्रिय कन्या होत्या. यामुळे परशुरामांमध्ये ब्राह्मण धर्माचे तत्वज्ञान आणि क्षत्रियांचे पराक्रमी गुण यांचा अद्वितीय संगम दिसून येतो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cfb592ed9e.webp" length="20490" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 18:49:30 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>अक्षय्य तृतीया &amp; एक शुभमुहूर्त</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/akshaya-tritiya</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/akshaya-tritiya</guid>
<description><![CDATA[ अक्षय्य तृतीया ही वैशाख शुद्ध तृतीयेला येते, म्हणजेच चैत्र महिन्यानंतर येणाऱ्या वैशाख महिन्यातील तिसरा दिवस. हा दिवस सूर्य व चंद्र दोघेही उच्च राशीत असतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cfb20dc540.webp" length="34312" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 18:48:32 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>वटपौर्णिमा &amp; भारतीय कुटुंबसंस्थेचा उत्सव</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/vat-purnima</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/vat-purnima</guid>
<description><![CDATA[ वटवृक्ष म्हणजे वडाच्या झाडाला मराठी संस्कृतीत अत्यंत पवित्र मानले जाते. हे वृक्ष सौदर्य, आयुष्य, संसार आणि टिकाऊपणाचे प्रतीक आहे. वडाच्या झाडाखाली सावित्री बसल्यामुळे हा सण वटपौर्णिमा म्हणून ओळखला जातो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cf5fd7311e.webp" length="30242" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 18:26:46 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>संगमेश्वरी बोली &amp; कोकणचे भाषावैभव</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/sangameshwari-language</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/sangameshwari-language</guid>
<description><![CDATA[ रत्नागिरी जिल्ह्यात कुणबी (शेतकरी) वर्ग खूप मोठ्या संख्येने आहे. त्यांची बोली ती तिलोरी-कुणबी नावाने ओळखली जाते. ही बोली संगमेश्वर भागात मोठ्या प्रमाणावर बोली जात असल्यामुळे हिला संगमेश्वरी बोली असे संबोधले जाऊ लागले. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cf4ad66e75.webp" length="27114" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 18:21:15 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>आषाढी व कार्तिकी एकादशी चे महत्व</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/importance-of-ashadi-ekadashi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/importance-of-ashadi-ekadashi</guid>
<description><![CDATA[ एकादशी म्हणजे पंचांगातील अकरावी तिथी. ही तिथी भगवान विष्णूंची मानली जाते. हिंदू धर्मात मान्यता आहे की या दिवशी उपवास करून, भगवंताचे स्मरण केल्यास पापांचा नाश होतो आणि मोक्षप्राप्ती होते. एकादशी व्रत केल्याने शरीर, मन आणि आत्मा यांची शुद्धी होते. सर्व एकादशींपैकी आषाढी व कार्तिकी एकादशी यांना &quot;महाएकादशी&quot; असे गौरवपूर्ण स्थान आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cf2ac26968.webp" length="61860" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 18:12:35 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>नारळी पौर्णिमा व रक्षाबंधन</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/narali-purnima-rakshabandhan</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/narali-purnima-rakshabandhan</guid>
<description><![CDATA[ भारतीय संस्कृती ही विविध सण-उत्सवांनी समृद्ध आणि अर्थपूर्ण आहे. प्रत्येक सणामध्ये श्रद्धा, संस्कृती आणि निसर्गाचे सुंदर मिश्रण आढळते. श्रावण महिन्यातील पौर्णिमा हा दिवस अशाच दोन विशेष सणांसाठी प्रसिद्ध आहे – नारळी पौर्णिमा आणि रक्षाबंधन. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cf25b9112f.webp" length="37404" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 18:11:08 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>रांगोळीचे माहात्म्य</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/rangoli</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/rangoli</guid>
<description><![CDATA[ रांगोळी म्हटले कि आनंदोत्सव, सुशोभन, स्वागत सन्मान, मंगल पवित्र वातावरण डोळ्यासमोर येते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cf1634d6a0.webp" length="39082" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 18:07:08 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>कीर्तिमुख – भगवान शिवांचा महागण व मंदिर स्थापत्यातील महत्व</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/kirtimukha</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/kirtimukha</guid>
<description><![CDATA[ पदमपुराणात किर्तीमुखाची कथा सांगितली गेली आहे ज्यानुसार एक दिवस असुरांचा सम्राट जालंदर याचा दूत राहू हा शंकराकडे गेला व जालंदराची पार्वतीबद्दल असलेली अभिलाषा शंकरास सांगितली ज्यामुळे संतप्त होऊन शंकराने आपल्या जटांतून सिंहमुख नावाचा एक महागण निर्माण केला. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cef1c1b774.webp" length="62100" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 17:58:00 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>जेव्हा भीमास साक्षात हनुमान भेटले</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/hanuman-bhima-story</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/hanuman-bhima-story</guid>
<description><![CDATA[ हनुमान व भीमाची ऐतिहासिक भेट ही पांडव वनवासात असताना झाली होती. एके दिवस द्रौपदीकडून कुबेर सरोवरातील अतिशय दुर्मिळ व सुंगंधी अशा फुलांबाबत भीमास कळले व द्रौपदीने त्या फुलांची अभिलाषा व्यक्त केली. पत्नीची मागणी पूर्ण करण्यासाठी बल भीम कुबेर सरोवराच्या दिशेने जाण्यास निघाला. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cead43278d.webp" length="32154" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 17:39:11 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>जैन धर्मातील २४ तीर्थंकर</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/jain-24-tirthankar</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/jain-24-tirthankar</guid>
<description><![CDATA[ या लेखामध्ये आपण जैन धर्माची वैशिष्ट्ये, तसेच २४ तीर्थंकरांची नावे आणि त्यांची चिन्हे यांची माहिती घेणार आहोत, जी जैन धर्म जाणून घेणाऱ्या प्रत्येकासाठी उपयुक्त ठरेल. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cb4e893fc4.webp" length="57514" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 13:49:04 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>वारकरी संप्रदाय &amp; महाराष्ट्राचा अभिमान</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/warkari-sampradaya</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/warkari-sampradaya</guid>
<description><![CDATA[ वारकरी म्हणजे भागवत पंथांचे अनुसरण करून दर वर्षी आषाढी एकादशीस पायी चालत पंढरपुरास आपल्या विठूमाऊलीच्या दर्शनास जातो तो. आषाढी एकादशीस पायी चालत पंढरपुरास जाण्याच्या प्रथेस वारी असे म्हणतात व ही वारी करणारे ते वारकरी. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cad1fd0c33.webp" length="49272" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 13:15:45 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>चातुर्मास म्हणजे काय</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/chaturmas</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/chaturmas</guid>
<description><![CDATA[ हिंदू धर्मातील कालगणेनुसार, आषाढ शुद्ध एकादशीपासून ते कार्तिक शुद्ध एकादशीपर्यंत जो चार महिन्यांचा काळ आहे, त्याला चातुर्मास असे म्हणतात. संस्कृतमधील &#039;चतुर्&#039; म्हणजे चार आणि &#039;मास&#039; म्हणजे महिने. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662ca9114b850.webp" length="44898" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 12:58:29 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>घटोत्कच &amp; महाभारतातील बलवान योद्धा</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/ghatotkacha</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/ghatotkacha</guid>
<description><![CDATA[ घटोत्कचचा जन्म झाल्यावर पूर्वीच वचन घेतल्याप्रमाणे भीम हा आपल्या पुढील कार्यासाठी हिडिंबेचा त्याग करून निघून गेला, त्यामुळे घटोत्कचचे बालपण हे त्याची आई हिडिंबेच्या सानिध्यातच गेले. घटोत्कच हा बलवान व उंच असून माता राक्षस कुळातील असल्याने या कुळातील अनेक विद्या त्यास प्राप्त झाल्या, ज्यामध्ये हवे ते रूप व आकार धारण करणे, गुप्त होण्याची कला आणि कुणी बोलावले तर त्वरीत त्या जागी प्रकट होणे इत्यादी अनेक विद्या होत्या. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662ca8ae9e6cd.webp" length="52362" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 12:56:52 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>पारशी समाजाचा इतिहास</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/history-of-parsi-community</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/history-of-parsi-community</guid>
<description><![CDATA[ पारशी लोक मूर्तिपूजा करीत नाहीत, मात्र ते अग्नीस ईश्वराचे पवित्र आणि उज्वल चिन्ह मानीत असल्याने ते अग्निपूजक आहेत व अग्नी (तेज) व्यतिरिक्त पंचमहाभूतांतील पृथ्वी, आप (जल), वायू आणि आकाश इत्यादी गोष्टींनाही ते पवित्र मानतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662c9d10cf99a.webp" length="77614" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 12:07:21 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>रामसेतूच्या निर्मितीची कथा</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/ram-setu-bridge</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/ram-setu-bridge</guid>
<description><![CDATA[ रामसेतू निसर्गनिर्मित की मानवनिर्मित या वादात न पडता, रामसेतू कसा निर्माण झाला हे रामायणातील कथेच्या आधारे जाणून घेण्याचा प्रयत्न करू. सीता ही लंकेस कैदेत असल्याचे रामास हनुमानाकडून खात्रीलायक समजल्यावर रामाने वनरसेनेचा राजा सुग्रीव याच्या साहाय्याने लंकेवर स्वारी करण्याची तयारी सुरु केली. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662c9bfda3a76.webp" length="48562" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 12:02:42 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>कृष्णाच्या हातून असा झाला कंस वध</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/kans-vadh</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/kans-vadh</guid>
<description><![CDATA[ विवाहाची मिरवणूक सुरु असताना अचानक एक आकाशवाणी झाली की ज्या देवकीच्या बालकांपैकी एक जण तुझा कर्दनकाळ ठरेल. ही आकाशवाणी ऐकून कंसाची वृत्ती अचानक बदलली आणि देवकीवरील माया नष्ट होऊन त्याच्यात क्रोध निर्माण झाला आणि रागाच्या भरात आपली तलवार उपसून तो देवकीवर चालून गेला. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662c9b4a1ccfd.webp" length="60628" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 11:59:52 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>नागपंचमी सणाची माहिती व इतिहास</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/nagpanchami</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/nagpanchami</guid>
<description><![CDATA[ नागपंचमीच्या दिवशी नागाची अथवा नागाच्या प्रतिमेची पूजा करण्यासोबतच रात्री धूप, दीप व नैवद्य दाखवला जातो आणि त्या दिवशी नांगरणी, जमीन खणणे, भाजी चिरणे व हिंसा करणे निषिद्ध मानले जाते. या दिवशी लहान मुले व स्त्रिया नागाची प्रतिमा तयार करून तिची पूजा करतात तर पुरुष एखाद्या वारुळाजवळ जाऊन त्याची पूजा करतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662b6e81a2ba6.webp" length="43238" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Fri, 26 Apr 2024 14:36:17 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>भारतीय कालगणना पद्धती – एक वैज्ञानिक, सांस्कृतिक व आध्यात्मिक दृष्टिकोन</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/indian-calendar-system</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/indian-calendar-system</guid>
<description><![CDATA[ भारतीय कालगणना ही इंग्रजी कालगणनेपेक्षा वेगळी आणि अधिक जटिल असून ती मुख्यतः चांद्रवर्ष आणि सूर्यवर्ष या दोन प्रमुख प्रकारांवर आधारित आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662b6e4e8d5ae.webp" length="69318" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Fri, 26 Apr 2024 14:35:26 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>तुरळचा शिमगा</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/shimga-of-tural</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/shimga-of-tural</guid>
<description><![CDATA[ रत्नागिरी जिल्ह्यातल्या संगमेश्वर तालुक्यात असलेल्या तुरळ या गावात यंदा असाच शिमगा रंगला. आणि तो सगळा अनुभवण्याची संधी मिळाली. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662a7c33341b0.webp" length="72238" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 25 Apr 2024 21:22:29 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>श्री भैरवनाथ महाराज यात्रा गोरेगाव &amp; महाराष्ट्रातील सर्वात उंच बगाडांपैकी एक</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/bhairavnath-yatra-goregaon</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/bhairavnath-yatra-goregaon</guid>
<description><![CDATA[ श्री भैरी, श्री भवानी व श्री जोगेश्वरी या तीन देवतांचे महाराष्ट्रातील हे एकमेव मंदिर आहे. अनेक शतकांचा धार्मिक वारसा असलेल्या भैरवनाथाची यात्रा ही चैत्र महिन्याच्या चतुर्दशीस खूप उत्साहाने साजरी केली जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_6624dfff2cfa9.webp" length="61194" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sun, 21 Apr 2024 15:15:15 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>कोकणातले गणपती &amp; एक वेगळा अनुभव</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/ganesha-of-konkan</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/ganesha-of-konkan</guid>
<description><![CDATA[ गणपती उत्सव हा काही फक्त माणसांसाठी उत्साहाचा असतो असं नाही तर निसर्ग सुद्धा या दिवसात एकदम जोरात असतो. भरपूर हिरवाई, असंख्य फुलं, आणि सर्वत्र फक्त उत्साह आणि उत्साह भरलेला जाणवतो.- आशुतोष बापट ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_6623b3bd3e684.webp" length="38000" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 20 Apr 2024 17:53:37 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>धनत्रयोदशी: सणाची माहिती, इतिहास आणि महत्व</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/dhantrayodashi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/dhantrayodashi</guid>
<description><![CDATA[ त्रयोदशी या तिथीवर हा सण साजरा होतो आणि या दिवशी धनाची (लक्ष्मीची) पूजा केली जाते, त्यामुळे याला धनत्रयोदशी असे नाव पडले असावे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_6623867bbd96d.webp" length="18644" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 20 Apr 2024 14:40:29 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>नरकचतुर्दशी &amp; दीपावलीचा मुख्य दिवस</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/narak-chaturdashi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/narak-chaturdashi</guid>
<description><![CDATA[ नरकचतुर्दशी हा सण आश्विन कृष्ण चतुर्दशीला साजरा केला जातो. &#039;नरक&#039; म्हणजे नरकासुर या राक्षसाचा पराभव आणि &#039;चतुर्दशी&#039; म्हणजे कृष्ण पक्षातील चौदावी तिथी. या दिवशी पृथ्वीवरून अंध:काराचा, पापांचा आणि अनाचाराचा नाश झाल्याची आठवण म्हणून हा सण साजरा केला जातो. हा दिवस अभ्यंगस्नान, रात्रभर दिव्यांची सजावट, ओवाळणी आणि पारंपरिक खाणावळींचा असतो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_66237908bcfd5.webp" length="90208" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 20 Apr 2024 13:43:07 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>तुलसीविवाह अर्थात तुळशीचे लग्न</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/tulsi-vivah</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/tulsi-vivah</guid>
<description><![CDATA[ तुळस ही एक औषधी व पवित्र वनस्पती मानली जाते. ती घरच्या अंगणात, मंदिरात किंवा कुंडीत लावली जाते. धार्मिक दृष्टिकोनातून तुळशीला ‘वैकुंठवासी विष्णूची पत्नी’ मानले जाते, म्हणूनच तिची पूजा केली जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_6622ddfe21fd2.webp" length="59512" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 20 Apr 2024 02:41:39 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>सिंहस्थ पर्वणी म्हणजे काय? – संपूर्ण माहिती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/simhasth</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/simhasth</guid>
<description><![CDATA[ भारतीय ज्योतिषशास्त्रानुसार, गुरू ग्रह एका राशीत साधारणतः १३ महिने असतो. त्यामुळे १२ राशींचं पूर्ण चक्र पूर्ण करायला गुरूला जवळपास १३ वर्षे लागतात. त्यामुळे सिंह राशीत गुरूचा प्रवेश १३ वर्षांनी एकदाच होतो, आणि त्यावेळीच सिंहस्थ पर्वणी येते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_6622cad6af568.webp" length="108184" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 20 Apr 2024 01:19:55 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>इंडोनेशिया व तेथील हिंदू संस्कृती: एक अद्भुत सांस्कृतिक वारसा</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/hindus-in-indonesia</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/hindus-in-indonesia</guid>
<description><![CDATA[ इंडोनेशिया हा आशियाई खंडातील एक द्वीपसमूह राष्ट्र असून सुमारे १७,००० बेटांचा समूह यामध्ये सामावलेला आहे. जगातील सर्वात मोठ्या मुस्लिम लोकसंख्या असलेल्या देशांपैकी एक असला तरी, हिंदू संस्कृतीचा इतिहास आणि प्रभाव या देशात आजही प्रगट होतो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_66229019b315d.webp" length="88216" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Fri, 19 Apr 2024 21:09:20 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>अधिक मास &amp; दर तीन वर्षांनी एकदा येणारा महिना</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/adhik-maas</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/adhik-maas</guid>
<description><![CDATA[ अधिक मासाला धोंड्याचा महिना, मलमास, पुरुषोत्तम मास किंवा संसर्प मास अशीही नावे आहेत. या मासाचे धार्मिक व आध्यात्मिक महत्त्व खूप मोठे असून, याचे साजरेपण आणि त्यामागील तत्त्वज्ञान खूपच गूढ व रोचक आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_66228ea052143.webp" length="63318" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Fri, 19 Apr 2024 21:02:59 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>वेदांची नावे व माहिती – भारतीय संस्कृतीचा आद्य स्तंभ</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/information-of-vedas</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/information-of-vedas</guid>
<description><![CDATA[ भारतीय तत्वज्ञानात वेदांना अपौरुषेय, म्हणजे मनुष्यनिर्मित नसलेले मानले जाते. अनेक विद्वानांच्या मते वेद हे अनादि आणि नित्य आहेत, म्हणजेच ते सृष्टीच्या सुरुवातीपासूनच अस्तित्वात आहेत. वेद हे ऋषीमुनींना ध्यानावस्थेत प्राप्त झालेले श्रुती ग्रंथ आहेत. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_66215586ef45b.webp" length="101894" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 18 Apr 2024 22:47:05 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>हिंदी &amp; भारतात सर्वाधिक समजली जाणारी भाषा</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/hindi-language</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/hindi-language</guid>
<description><![CDATA[ भारत हा विविध भाषांचा देश आहे. येथे २२ संविधानिक मान्यता प्राप्त भाषांव्यतिरिक्त सुमारे १९०० पेक्षा अधिक मातृभाषा आणि बोलीभाषा अस्तित्वात आहेत. मात्र या भाषामेळाव्यात एक भाषा अशी आहे जी सर्वाधिक भारतीय नागरिकांपर्यंत पोहोचलेली आहे – ती म्हणजे हिंदी भाषा. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_66214c20bf39a.webp" length="35384" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 18 Apr 2024 22:06:57 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>हिंदू धर्मातील चार पुरुषार्थ: जीवनाचे चार आधारस्तंभ</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/purushartha</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/purushartha</guid>
<description><![CDATA[ ‘पुरुषार्थ’ म्हणजे मानवाने आपल्या जीवनात प्राप्त करावयाचे ध्येय. पुरुषे अर्थ्यते इति पुरुषार्थः, म्हणजे पुरुष (मानव) ज्याची इच्छा करतो, जे प्राप्त करायला हवेत ते म्हणजे पुरुषार्थ. हिंदू धर्मात एकूण चार पुरुषार्थ मानले गेले आहेत – धर्म, अर्थ, काम आणि मोक्ष. हे चारही पुरुषार्थ मानवी जीवनाचे मार्गदर्शक तत्व मानले गेले आहेत आणि यामुळेच त्यांना “चतुर्वर्ग” असेही म्हटले जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_661fe8c6779fb.webp" length="29722" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Wed, 17 Apr 2024 20:50:52 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>कुंभमेळा &amp; एक पुण्ययोग</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/kumbh-mela</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/kumbh-mela</guid>
<description><![CDATA[ हिंदू धर्मशास्त्रात, कुंभ पर्व हा पुण्ययोग मानला जातो, ज्यामुळे स्नान, दान, आणि ध्यान यांना विशेष महत्त्व आहे. पुराणांनुसार, कुंभमेळ्याची उत्पत्ती समुद्रमंथनाशी संबंधित आहे. देव आणि दानव यांनी क्षीरसागराचे मंथन करून अमृतकुंभ प्राप्त केला. धन्वंतरी अमृतकुंभ घेऊन प्रकट झाले, तेव्हा देवांना भीती वाटली की, दानवांनी अमृत मिळवल्यास ते अमर होतील आणि देवांना त्रास देतील. यामुळे इंद्राचा पुत्र जयंत याने अमृतकुंभ हिसकावून पळ काढला. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_661fd037e590d.webp" length="74756" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Wed, 17 Apr 2024 19:06:07 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

</channel>
</rss>