<?xml version="1.0" encoding="UTF-8"?>
<rss version="2.0"
     xmlns:dc="http://purl.org/dc/elements/1.1/"
     xmlns:sy="http://purl.org/rss/1.0/modules/syndication/"
     xmlns:admin="http://webns.net/mvcb/"
     xmlns:rdf="http://www.w3.org/1999/02/22-rdf-syntax-ns#"
     xmlns:content="http://purl.org/rss/1.0/modules/content/"
     xmlns:media="http://search.yahoo.com/mrss/">
<channel>
<title>Marathi Buzz &amp; : आहार</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/rss/category/food</link>
<description>Marathi Buzz &amp; : आहार</description>
<dc:language>en</dc:language>
<dc:rights>© 2020&amp;26 Marathi Buzz (In Association With Lucrative Exim Outsourcing Pvt Ltd)</dc:rights>

<item>
<title>मिठाईची नावे मराठीत – भारतीय गोड पदार्थांची समृद्ध परंपरा</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/mithai-names-in-marathi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/mithai-names-in-marathi</guid>
<description><![CDATA[ मिठाई प्रामुख्याने दूध, खवा (मावा), बेसन, मैदा आणि फळांपासून बनवली जाते. त्याचे काही मुख्य प्रकार खालीलप्रमाणे आहेत: ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202602/image_870x580_698486bc23715.webp" length="44782" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 05 Feb 2026 17:32:15 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>खाकरा रेसिपी मराठीत: खुसखुशीत आणि पौष्टिक नाश्त्याची सोपी पद्धत!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/khakhra-recipe-in-marathi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/khakhra-recipe-in-marathi</guid>
<description><![CDATA[ खाकरा म्हणजे भाजलेली, पातळ आणि खुसखुशीत पोळी. हा मुख्यत्वे गव्हाच्या पिठापासून बनवला जातो, पण तुम्ही ज्वारी, बाजरी, नाचणी किंवा इतर पिठांचा वापर करूनही तो बनवू शकता. खाकरा हा तेल न वापरता भाजला जातो, त्यामुळे तो स्नॅक म्हणून एक आरोग्यदायी पर्याय ठरतो. चहासोबत, लोणच्यासोबत, चटणीसोबत किंवा साध्या दह्यासोबतही खाकरा खूप चविष्ट लागतो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202602/image_870x580_69848590c952e.webp" length="39522" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 05 Feb 2026 17:27:25 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>भाज्यांची नावे मराठीत: आरोग्याचा खजिना आणि चवीची दुनिया!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/vegetables-name-in-marathi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/vegetables-name-in-marathi</guid>
<description><![CDATA[ भाज्या हे निसर्गाने दिलेले वरदान आहे. त्यातील पोषक घटक आपल्याला अनेक रोगांपासून दूर ठेवण्यास मदत करतात. हृदयविकार, मधुमेह, उच्च रक्तदाब आणि काही प्रकारच्या कर्करोगाचा धोका कमी करण्यासाठी भाज्या अत्यंत गुणकारी ठरतात. याशिवाय, पचनसंस्था निरोगी ठेवण्यासाठी आणि वजन नियंत्रणात ठेवण्यासाठीही भाज्या मोलाची भूमिका बजावतात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202602/image_870x580_6984845f396aa.webp" length="102250" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 05 Feb 2026 17:22:29 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>मराठीमध्ये फळांची नावे: आरोग्य आणि चवीचा खजिना!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/fruit-names-in-marathi</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/fruit-names-in-marathi</guid>
<description><![CDATA[ फळे म्हणजे जीवनसत्त्वे (Vitamins), खनिजे (Minerals), फायबर (Fiber) आणि अँटीऑक्सिडंट्स (Antioxidants) यांचा उत्तम स्रोत. नियमित फळांचे सेवन केल्याने खालीलप्रमाणे अनेक आरोग्य फायदे मिळतात: ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202602/image_870x580_697f6f651f585.webp" length="29992" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sun, 01 Feb 2026 20:51:20 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>चविष्ट कोकणी मेवा: ‘पोपटी’ – हिवाळ्यातील खास ग्रामीण मेजवानी!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/popati-dish</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/popati-dish</guid>
<description><![CDATA[ पोपटी म्हणजे एका विशिष्ट मातीच्या किंवा सिमेंटच्या माठामध्ये (किंवा मोठ्या मडक्यामध्ये) स्थानिक भाज्या, मांस (चिकन/अंडी), मसाले आणि खास हिरव्या पानांचा वापर करून वाफेवर शिजवलेला पदार्थ. यामध्ये तेलाचा वापर नसतो, त्यामुळे हा पदार्थ खूप आरोग्यदायी मानला जातो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202511/image_870x580_691b10bbe1675.webp" length="108880" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Mon, 17 Nov 2025 17:38:11 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>रायगडची चव: जिभेवर रेंगाळणारी कोकणची अस्सल खाद्यसंस्कृती!</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/raigad-district-food-culture</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/raigad-district-food-culture</guid>
<description><![CDATA[ कोकणचा आत्मा म्हणजे भात. उकड्या तांदळाचा गरमागरम भात, तांदळाच्या पिठाची मऊशार भाकरी किंवा नाश्त्यासाठी केलेले घावणे आणि आंबोळ्या, याशिवाय रायगडचे जेवण अपूर्ण आहे. तांदळाचा वापर केवळ मुख्य जेवणातच नाही, तर तळणीच्या पदार्थांना कुरकुरीतपणा आणण्यासाठीही केला जातो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202510/image_870x580_68fe24b2aae3f.webp" length="32946" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sun, 26 Oct 2025 18:39:16 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>दूध टिकवण्याच्या विविध पद्धती: संपूर्ण मार्गदर्शक आणि उपयुक्त टिप्स</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/various-methods-of-preserving-milk</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/various-methods-of-preserving-milk</guid>
<description><![CDATA[ दूध टिकवण्याच्या विविध पद्धती जाणून घेणे हे प्रत्येकासाठी उपयुक्त आहे. पारंपरिक उकळवणे ते आधुनिक UHT पर्यंत, या पद्धती दूधाचे महत्व वाढवतात. जर तुम्ही दूध उत्पादक किंवा उपभोक्ता असाल, तर या टिप्स वापरा. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202508/image_870x580_68ac883f8c5bf.webp" length="16170" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Mon, 25 Aug 2025 21:29:25 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>सातू म्हणजे काय? &amp; सत्वशक्तीचा साठा असलेला नैसर्गिक पेय</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/satu-information</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/satu-information</guid>
<description><![CDATA[ सातू म्हणजे भाजलेल्या आणि दळलेल्या धान्यांचे पीठ. यामध्ये मुख्यतः हरभरा, जव, गहू, मक्याचे दाणे इत्यादी धान्यांचा समावेश असतो. या धान्यांना भाजून मग त्यांचे पीठ केले जाते. ही प्रक्रिया केल्यामुळे त्यातील पोषक तत्त्वे अधिक सुलभपणे शरीरात शोषली जातात आणि चवही अप्रतिम लागते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_6889936273b82.webp" length="66776" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Wed, 30 Jul 2025 09:08:07 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>संतुलित आहार – निरोगी जीवनाची गुरुकिल्ली</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/balanced-diet</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/balanced-diet</guid>
<description><![CDATA[ आज आपण जाणून घेणार आहोत, संतुलित आहार म्हणजे काय, त्याचे महत्त्व, त्यात काय असावे, आणि योग्य सवयी काय असाव्यात. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202507/image_870x580_6883b115efb36.webp" length="40378" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Fri, 25 Jul 2025 22:02:40 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>कलिंगड &amp; गुणधर्म व फायदे</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/watermelon-properties-and-benefits</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/watermelon-properties-and-benefits</guid>
<description><![CDATA[ कलिंगडचे मूळ स्थान आफ्रिका मानले जाते. आज ते जगभरातील अनेक देशांमध्ये आवडते फळ बनले आहे. वेलीवर तयार होणारे हे फळ गोलसर अथवा लांबट असून १ ते १२ किलोपर्यंत वजनाचे असते. याचा लालसर गर खूप गोडसर, रसाळ व तृप्तीदायक असतो. त्यात काळ्या रंगाच्या बिया असतात. हे फळ थेट खाण्यास, रस बनवून प्यायला किंवा कोशिंबीर व शीतपेयांमध्ये वापरले जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662d020a43903.webp" length="30226" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 19:18:07 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>अक्रोड &amp; गुणधर्म व खाण्याचे फायदे</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/walnut-properties-and-eating-benefits</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/walnut-properties-and-eating-benefits</guid>
<description><![CDATA[ अक्रोडचे झाड प्रामुख्याने हिमालय, इराण, चीन आणि उत्तर भारतात आढळते. आज मात्र अक्रोडाची लागवड अनेक भागात केली जाते. अक्रोड झाडाला फळे येण्यासाठी ३०-४० वर्षांचा कालावधी लागू शकतो. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662d00640f133.webp" length="29578" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 19:11:02 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>अंजीर &amp; गुणधर्म व फायदे</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/figs-properties-and-benefits</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/figs-properties-and-benefits</guid>
<description><![CDATA[ अंजीर हा फळप्रकार उष्ण कटिबंधीय प्रदेशांमध्ये विपुल प्रमाणात आढळतो. याचे झाड लहान, १० फुटांपेक्षा कमी उंचीचे असते आणि त्याची पाने मोठी व जाडसर असतात. अंजीराच्या झाडाला फुल येत नाही, पण त्याची फळे झाडाच्या आतल्या बाजूला तयार होतात, हे एक वैशिष्ट्य आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662d00217bc65.webp" length="25682" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 19:09:55 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>मिठाचे फायदे व महत्व</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/benefits-and-importance-of-salt</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/benefits-and-importance-of-salt</guid>
<description><![CDATA[ मीठ हा फक्त चव वाढवणारा घटक नसून शरीराच्या आरोग्यासाठी अत्यावश्यक आहे. तो पचन सुधारतो, रोगप्रतिकारक शक्ती वाढवतो आणि अनेक आजारांवर घरगुती उपाय म्हणून उपयोगी पडतो. योग्य प्रमाणात घेतल्यास मीठ म्हणजे मानवासाठी वरदानच आहे. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cb20035735.webp" length="33332" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 13:36:36 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>मराठवाड्याची खाद्यसंस्कृती</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/food-culture-of-marathwada</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/food-culture-of-marathwada</guid>
<description><![CDATA[ मराठवाड्यातील भोजनात अनेक व्यंजने असतील त्यातील एक म्हणजे &quot;पंचामृत&quot; हे एक होय. पश्चिम महाराष्ट्रात पंचामृत हे पुजाविधिच्या वेळी प्रसादापूर्वी देण्याचा देण्याचा, दही, दुध, मध इत्यादींनी बनविलेल्या पेय पदार्थ. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cae20ca115.webp" length="53334" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 13:20:02 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>मसाल्याचे विविध पदार्थ – चव, रंग आणि आरोग्यासाठी उपयुक्त खजिना</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/variety-of-spices</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/variety-of-spices</guid>
<description><![CDATA[ जेवण शाकाहारी असो वा मांसाहारी, मसाला नसल्यास त्या पदार्थाला चव येणे कठीण असते. मसाले केवळ चव वाढवतात असे नाही, तर त्यांचे औषधी, सुगंधी आणि रंग देणारे गुणधर्म देखील महत्त्वाचे आहेत. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662cabfac3135.webp" length="45056" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 13:10:50 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>दालचिनी: माहिती, फायदे आणि औषधी गुणधर्म</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/information-and-benefits-of-cinnamon</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/information-and-benefits-of-cinnamon</guid>
<description><![CDATA[ दालचिनी ही Cinnamomum प्रजातीतील झाडाच्या सालीपासून तयार केली जाते. ही साल वाळवून तिच्या काड्या किंवा पावडरच्या स्वरूपात मसाल्याच्या रूपात वापरली जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_662ca2bf3c33b.webp" length="29908" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Sat, 27 Apr 2024 12:31:29 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>विड्याच्या पानाची माहिती व फायदे</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/vida-paan</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/vida-paan</guid>
<description><![CDATA[ विड्याचे अथवा पानाचे एकूण दोन मुख्य प्रकार आहेत ज्यांना साधारण पण आणि विशेष पान म्हणून ओळखले जाते व त्यानुसार आतील सामग्री वेगवेगळी वापरली जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_6622b5c7dd911.webp" length="52258" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Fri, 19 Apr 2024 23:50:03 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>मिठाचे महत्व व फायदे</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/salt-importance-and-benefits</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/salt-importance-and-benefits</guid>
<description><![CDATA[ मीठ हा आहारातील एक प्रमुख घटक आहे, ज्याशिवाय कोणताही पदार्थ पूर्ण होत नाही. स्वयंपाकघरात मिठाचा वापर चव वाढवण्यासाठी केला जातो, परंतु त्याचे कार्य यापुरते मर्यादित नाही. मीठ हे सोडियम क्लोराईड (NaCl) च्या स्वरूपात असते, जे शरीराला सोडियम आणि क्लोराईड सारखे आवश्यक खनिजे पुरवते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_6621117dc0601.webp" length="46446" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Thu, 18 Apr 2024 17:57:03 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>जायफळ &amp; एक उपयुक्त मसाल्याचा पदार्थ</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/nutmeg</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/nutmeg</guid>
<description><![CDATA[ जायफळाचे मूळ स्थान आशिया खंडाच्या पूर्वेकडील बेटांवर आहे. विशेषतः इंडोनेशियातील बांडा बेटांवर उत्पादित होणारी जायफळे ही अत्यंत उच्च प्रतीची मानली जाते. भारतात केरळ आणि तामिळनाडू या राज्यांमध्ये जायफळाचे उत्पादन मोठ्या प्रमाणात घेतले जाते. याशिवाय श्रीलंका, मलेशिया आणि कॅरिबियन बेटांवरही जायफळाची लागवड केली जाते. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_6620056fda68b.webp" length="29326" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Wed, 17 Apr 2024 22:53:18 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

<item>
<title>चविष्ट व औषधी आंब्याचे लोणचे</title>
<link>https://www.marathibuzz.com/mango-pickle</link>
<guid>https://www.marathibuzz.com/mango-pickle</guid>
<description><![CDATA[ भारतीयांनी विकसित केलेली लोणचे तयार करण्याच्या कृती हळूहळू जगातील अनेक देशांमध्ये प्रचलित झाली व पाहता पाहता लोणचे हा प्रकार जगभरातील खवैय्यांचा आवडता खाद्यप्रकार बनला. ]]></description>
<enclosure url="http://www.marathibuzz.com/uploads/images/202404/image_870x580_661feaa28e1d6.webp" length="84242" type="image/jpeg"/>
<pubDate>Wed, 17 Apr 2024 20:58:53 +0530</pubDate>
<dc:creator>mb_130920</dc:creator>
<media:keywords></media:keywords>
</item>

</channel>
</rss>